uz 5 dni v Thajsku ... aneb co bylo predtim

Tak tento prispevek jiz piseme podruhe, na ostrove PhiPhi jsme ho psali poprve v telefonu pres wifi, ale nejak to cele spadlo.

Jsme jiz tedy pet dni v Thajsku .... Pred prechodem hranic nasledovala cesta po Malajsii, po zemi kde je levnejsi benzin nez voda (natural95 1 litr = 11,40 Kc versus balena voda 0.5l = 6 kc)
Tady jsme stravili nakonec 10 dni vic nez jsme si puvodne planovali. Ze Singapuru jsme smerovali k prvnimu skutecnemu mori na ostrov Tioman, ktery je jen par hodin od singapurske hranice. Prechodem hranic jsme se dostali do trochu jineho a sveta, takoveho prirozenejsiho i kdyz Malajsie je take celkem vyspely stat.

Ostrov Tioman patri k nejlepsim lokalitam na potapeni a snorchlovani. Velmi prijemne misto a ostruvek, skoda ze jsme tam byli jen 2 a pul dne. Protoze nic hezciho jsme zatim nevideli. Krasna azurova voda, snorchlovat se dalo i u plaze a spousty krasnych ryb a koralu. Byli jsme i na vyletech za snorchlovanim a podmorsky svet byl neco neuveritelneho.



Z Tiomanu jsme jeli vecernim az nocnim prejezdem do Kuala Lumpur neboli Kej El. Ridic autobusu byl sebevrah a tak cesta 6 hodin byla stresujici :-)) Ve dve v noci jsme se ubytovali na zive ulici v Chinetown. KL - centrum je celkem male, takze nam stacil jeden den a dve noci. Samozrejme jsme nevynechali navstevu Petronas Tower (v soucasne dobe 5. nejvyssi budova sveta), kde jsme se vyvezli vytahem do 86.patra - 370 metru. KL je velmi moderni a pekne mesto, prirozenejsi nez singapur. Je to nejzelenejsi mesto na svete a z vrchu to opravdu bylo videt. Visuta jednokolejka dava punc mesta budoucnosti, tak jak si ho pamatuji z detstvi z knizek Proc a jak a Uz vim proc .....

Po KL nasledoval presun autobusem do stredozemi do Cameronske vysociny, kde to zije cajem a jahodami. Bylo to takove ochlazeni, jelikoz tu bylo pouhych 22 stupnu. Takze prijemne. Cajovnikove plantaze jsou nadherne, tam jsme se i dostali do vysky nad 2000 m.n.m, ale tentokrat nas tam dovezli jeepem. Malajci zijou jahodami, ty tu maji sezonu po cely rok. Treba i fanta a mirinda je v malajsii jen jahodova.

 Odtud uz jsme smerovali na sever a jeli do Georgetownu, tam jsme v podstate jen prenocovali a toto mesto se nam moc nelibilo a nepochopili jsme proc je na seznamu Unesco ..... mozna jsme nevideli to spravne. Odtud zase autobusy a trajekty na ostrov Langkawi, coz nam bylo doporucovano jednim malajcem na Tiomane. Je to nejoblibenejsi misto pro Malajce a udajne i nejhezci plaz. Meli jsme velke oci, plaz byla velka, avsak voda spinava. Pozitivum tu bylo levne pivo, jelikoz Langkawi je duty free zona. Takze pro nas jiz bylo konecne prijatelne. V malajsii je totiz velmi citit ze jsou muslimove a takze alkohol se tu moc nepije .... Celkove ta kultura je odlisna.
Ale pujcili jsme si skutra na cely den a projeli temer vsechny plaze na ostrove, vcetne tech privatnich. Nejlepsi voda byla na jednom velkem vodopade, ktery jsme objevili cestou. Koupani velmi osvezujici. Takze Langkawi jsme si nakonec velmi uzili. Vlastne i celou Malajsii. Bylo tu super.

Odtud se totiz nase vyprava presunula do Thajska a 23.4. jsme prekrocili hranice.

Z budoucnosti do budoucnosti

Tak jsme odleteli z Kathmandu, z nasi navstevy v budoucnosti. V Nepalu je totiz nyni rok 2068. Pouzivaji tam totiz jiny kalendar, co bylo pocatkem nam vsak nikdo nedokazal vysvetlit. Zahajili jsme tak presun pres Dili do Singapuru. Z maleho a pustoprazdneho letiste v Kathmandu Tribuvan (pojmenovane tez po panovnikovi :-) ) jsme se dostali na velke letiste v Dili. Meli jsme zhruba 6 hodin na dalsi let a tak jsme se vydali na chvilinku do mesta, no kdy se zase podivame do Dili.

Dili - Na centralni vlakove nadrazi jsme dorazili kdyz uz byla tma. Nemeli jsme moc casu a jen cca hodinku jsme se prosli po okoli, to bohate stacilo. Asi uz nas to nelaka se tam vydat na dele. Byl tam hukot, spousty lidi, strasne to tam smrdelo .... vsichni mocili na ulici kde se jim zlibilo .... spina. Sice oproti Nepalu maji chodniky, silnice, nejak fungujici dopravu ..... ale tim mene si toho asi vazi. Nevim. Nepal byl v tomto skvely, sice nemaji silnice a chodniky (obcas teda ano), je tam prasno, elektrika dost casto vypadava, ale lidi jsou tam proste jini. Ale jak jiz jsme psali tak to je na samostatny post o Nepalu - systemu dopravy, atd.

Singapur - rano jsme pristali na letisti Changi. Prileteli jsme do "mesta budoucnosti". Byl to trochu kulturni sok po navsteve jak Kathmandu tak pak i Dili. Vsechno vypadalo naprosto dokonale, nikde zadna chyba. Az pak po case, kdyz jsme se trochu rozkoukali, tak nam to prislo trochu normalnejsi. Hlavne jsme bydleli v casti Little India, kde tolik poradku nebylo i kdyz na realnou Indii tam bylo az sterilne.
Nicmene Singapur je takovy trochu strojeny a neosobni, ale Singapurcanum to evidentne nevadi. Maji celkem dobrou sit verejne dopravy, ve ktere se vyborne orientuje. Vyuzivaji ji spousty obyvatel, bez ohledu jestli je to bohatsi nebo chudsi vrstva. Jezdi vsichni. Strasne radi se dotykaji svych dotykovych zarizeni. V metru snad kazdy vytahne svuj smartphone, tablet a neco na nem delaji ...... Podle naseho nazoru Apple polovinu sve produkce proda prave v Singapuru.

Singapurcani maji dve zaliby a to je nakupovani a jidlo. Nakupnich center je tam opravdu neskutecne mnoho a jeste jak jsou obrovske. V podstate z jednoho volne projdete do druheho ani nevite jak. Zadne v Praze se nevyrovna zadnemu ..... Jsou tam i luxusni obchody a na Orchard Road najdete i treba 3 obchody Luis Vuiton skoro vedle sebe .... Guci, Prada atd. A nejsou prazdne. Nakupni centra se zaviraji v 10 hodin vecer, do te doby jsou naprosto k prasknuti. Pak jde cele mesto spat a nocni zivot tu moc nefrci.
Jidlo - az neuveritelne, podle nas tam nikdo doma nevari a vsichni se stravuji nekde venku. Podle pruvodce je tam 6500 restauraci a 12000 stanku s jidlem. Stravuji se v tzv. hawker centrech, kde jsme se stravovali i my. Je to takova trznice, kde je mraky stanku s jidlem a kazdy pripravuje nejakou jinou kuchyni. Ja jsem to nevykryl a muzu rict, ze priznivec singapurske kuchyne se rozhodne nestanu. Experimentoval jsem a vzdy jsem se spalil - nedalo se to jist a ani citit .... Ivanka sla na jistotu a uzila si to, jejich krechke kure s ryzi.


Prislo nam to tam cele krecovite a trochu umele .... Singapur je totiz mesto pokut - za koureni, za zvykani, za vyhazovani odpadku, za jedeni a piti v nevyhrazenych mistech. Pokuty nejsou male cca od 3000 - 15000 Kc. A meli jsme pocit, ze vsude nas sleduji kamery. :-)
Singapurcani jako lidi jsou taky trochu zvlastni - vypadaji chytre, poslusne, trochu chladne a je videt jak se maji dobre. Singapurska mladez vypada strasne detsky ..... no ale prumerny vek je tak 80 let. Takze zakazy jim asi vyhovuji. Ja osobne bych je prirovnal preciznosti k nemcum s americkou kycovitosti ....

Jinak mesto je to ale nadherne, ciste, uhledne, stale se tam stavi .....  velmi ruznorode CBC, Chinatown, Little India, Orchard road. Stavby a architektura jsou super.
Pocasi je tam velmi teple a maji zde velkou vlhkost, takze jsme byli radi za tu hustou sit metra a obchodnich center, ktere byli velmi dobre klimatizovane.

V Singapuru jsme stravili o jednu noc vice nez jsme planovali a pak se vydali na cestu do Malajsie na skutecne more na ostrov Tioman....

Zde na tomto odkazu  zase najdete  par vybranych fotek
https://picasaweb.google.com/111578144864141539875/Singapur2012?authuser=0&feat=directlink

trek mame uspesne za sebou

Je nam to trochu lito, ale narocnejsi cast nasi cesty mame za sebou.

Plany se trochu zmenili, nejdriv jsme chteli na trek, hned po priletu do Nepalu. Kathmandu je strasne prasne a ja jsem po prvnich dnech pesiho chozeni po meste onemocnel. Proto jsme se rozhodli nejdriv se vylecit v teple na jihu Nepalu v Chitwanu. Objednali jsme letenku do Lukly tedy az na 26. brezna a vyjeli na vylet, ktery byl super. Ja se vylecil, ale stafetu po mne prevzala Ivanka a ochorela presne den pred odletem do hor. Odleteli jsme, ale s tim ze si dame volny den na kuryrovani. Trifazove antibiotika uz byly nasazeny.

Ja jsem stale nevedel jestli si najmout nosice nebo nest batoh sam. Meli jsme celkem usporne sbaleno, spacaky (vypujceny v Ktm za 11 kc/den). V Lukle je spoustu nosicu, kteri cekaji na praci takze to nemel byt vetsi problem. No prileteli jsme a vydali se vychazkovou chuzi na cestu. Nakonec jsme dosli do Phakdingu coz je normalni cil prvni etapy. Druhy den jsme opet se vydali pomalu, ze se Ivanka bude lecit, dosli jsme az pod nejvetsi stoupani do Namche bazaru. Batoh jsem doposud na zadech unesl tak proc to nedat dal.

Treti den uz bylo Ivance lepe a antibiotika dobrane, pro mne hroznym stoupakem jsme dorazili do Namche. Ivanka jak kamzik, no to vlastne celou dobu, ani vyska ji nedelala zadny problem .... asi tu jiz kdysi zila .... nebo ze by tatranska pruprava.

V Namche bazaru jsme si dali aklimatizacni den, potkali jsme na hotelu 2 cechy, strasne mily par. V tom dni jsme si dali vylet k luxusnimu Everest View Hotelu v 3880 m.n.m. kde byl nadhrny vyhled, ale Everest videt nebylo. Odtud do Kumjungu a zpet do Namche. Bylo to asi tak narocny jako normalni etapa treku a dorazili az pozde odpoledne. Zase jsme potkali skupinu 11 cechu a take sli nahoru.

Dalsi den jsme sli do Tengboche, byla to celkem namahava cesta 450 m klesani, 900 m stoupani, ale Tengboche jsme se dockali. Bylo to tam nadherne, novy pohled a vsude okolo nas byly Tatry. Ubytovali jsme se v nenapadne lodgy, kam jeste prisel jeden amik, tri rusaci a dva kluci z Chile. Atmosfera byla magicka. Nas dido - pan domaci, u ktereho jsme bydleli, byl budhista a koreny mel v tibetu. Vsechno se to neslo v tom duchu. Nepopsatelne. Stale byl vysmaty. Jeho tchan / svokor byl Dawa Tenzing, sherpa, ktery se ucastnil expedice na Everest s E. Hilarym v 1953. Ukazoval nam spousty fotek a originalnich dokumentu - vyznamenanich a dekovnych dopisu, ktere mu byli zaslany treba z Buckinghamskeho palace. Tento den jsme se ocitli v daleke budoucnosti, jelikoz v Tibetu je tento rok 2139.
Sesty den jsme z naseho pokoje videli poprve Everest. Sli jsme se projit do klastera, kde nas provedl mistni mnich. V techto mistech jsme dali novy smer naseho dalsiho spolecneho zivota. Vydali jsme se do Dingboche .... kolem obeda zacalo snezit a meli jsme celkem krizy, protoze jsme mysleli ze tam nikdy nedojdeme. Po caji a polivce jsme dostali novou energii a nakonec jsme dosli a i pocasi se vylepsilo.
Sedmy den jsme meli jako dalsi aklimatizacni a sli na Chuckung. V Dingboche byla jiz strasna kosa a v noci se nedalo spat. Takze jsme vyrazili ne uplne odpocati. Nas nejvyssi cil Chukung byl uzasny, pocasi bylo super. Nahore jsme si dali jaci stejk. Tam nas obadva zacala bolet hlava, tak jsme si rekli, ze nepujdeme na dalsi etapu do Lobuche. Chteli jsme to vse na pohodu a ne se honit za nejakou metou nebo trofeji, tak jako bylo videt u mnoha trekaru po ceste.
Osmy den jsme sli nazpatek do Tengboche ..... potkali zase nekolik cechu a i jednu cesku, ktera se vracela s guidem, kvuli vyskove nemoci..... Cechu jsme jeste potkali hodne a temer vsichni sli bez nosicu az na tu jednu organizovanou skupinu 11 lidi. V Tengboche jsme zase videli Everest.
Devaty den do Namche ..... snezilo. Desaty den do Lukly ... prselo. Byla to celkem i dlouha a narocna etapa, sli jsme z poslednich sil.
Jedenacty den jsme hned rano odleteli. S letami jsme meli velke stesti, protoze vsichni ti Cesi co jsme potkali meli problemy s odletem a lety jim prekladaly.

Nyni jsme v Kathmandu a v utery 10.4. odletame do Singapuru, kam dorazime ve stredu rano. Uz se nam to krati a nejradeji bychom si to jeste prodlouzili.

Chteli jsme dat jeste post o Nepalu vseobecne, ale to osobne, abychom meli o cem povidat.
Davat fotky na net je totiz s timto internetem na dlouho a je nam lito promarneneho casu.

Mejte se a prikladame link na fotky z treku, snad to bude fungovat

https://picasaweb.google.com/111578144864141539875/Himalaje2012?authuser=0&feat=directlink